Výstava „Underground v Šumavě“ nahlíží do života za „železnou oponou“

18. 7. 2026

qV rámci vimperského týdne ve Freyungu se pro zájemce opět konal bohatý program. Součástí akcí byla nedávná vernisáž výstavy „Underground na Šumavě“ v suterénu Kurhausu. Výstava nabízí hluboký vhled do historie a společenského života občanů za „železnou oponou“ Československé republiky a přibližuje historii kulturního osídlení Šumavy po druhé světové válce i samotnou historii hranice. Iniciátorem tohoto přeshraničního projektu byl spolek „Knihy über Grenze“. Vernisáž hudebně doprovodila budějovická hudební skupina „Ďäblovi včelaři“.

Tajné návštěvy koncertů v „podzemí“

Po tématech prvních dvou ročníků, jako byly „fiktivní hranice“ či „Karel Klostermann a zrod Šumavy“, a po různých uměleckých výstavách se tato část vimperského týdne věnuje vývoji na Šumavě po izolaci Československé republiky od Západu. Pod mottem „Jak lidé prožívali své mládí“ nabízí hluboký vhled do života mládeže v 70., 80. a 90. letech. Martin Sichinger společně s nakladatelstvím Velarium, projektovým partnerem Klausem Dittém a dalšími angažovanými osobami shromáždil mnoho vzpomínek a faktů a zrealizoval projekt „Underground na Šumavě“.
Martin Sichinger v rámci vernisáže podal stručný přehled: po vyhnání německého obyvatelstva po druhé světové válce zůstala na Šumavě kulturně vyprázdněná, traumatizovaná krajina. Československý režim se pokusil v pohraničí etablovat vlastní kulturu a tím region „uvést do souladu“. V podzemí – odtud název výstavy „Underground“ – se však v 70. a 80. letech 20. století formovala zcela nekonvenční subkultura. „Na konci světa“ se kdysi německy osídlené obce staly útočištěm pro svobodomyslné lidi, nekonformní umělce a ilegální kapely, které mimo dosah komunistické cenzury usilovaly o svobodu. Neveřejná scéna umělců, hudebníků a spisovatelů, která nebyla pod státní kontrolou, vznikla jako reakce na komunistickou cenzuru a omezení svobody projevu. Lidé se tajně scházeli, pořádali nelegální koncerty a vydávali zakázané texty. Nezřídka byly koncerty pod falešnými záminkami brutálně rozehnány. Mimo jiné se zde v roce 1987 zformovala kapela Vrozená vada.
Část výstavy se věnuje také technologickému vývoji samizdatu a nostalgickému vybavení pro tvorbu a rozmnožování textů, jako je německý psací stroj Triumph (z roku 1928) a historická rozmnožovací zařízení, jejichž používání bylo přísně kontrolováno. V neposlední řadě jde také o společenský život. Jít „na pivo“ a popovídat si bylo běžné i v nové Československé republice, bylo však třeba být opatrný – příliš zřetelně a nahlas kritizovat režim bylo nebezpečné, protože u sousedního stolu mohl sedět informátor tajné policie.

Kdo byl proti režimu, žil nebezpečně

Mezi „pitné“ místní speciality patří i nadále zcela jedinečný nápoj: „Šumavské bylinné“, které se ve Vimperku vyrábělo podle originální receptury lékárníka Budínského. V dobách socialismu stálo pouhých 14 korun, tedy asi jednu německou marku.
Tento nápoj, namíchaný z 22 bylin, byl k dostání prakticky ve všech československých drogeriích, protože obsahoval éterický olej z pelyňku – thujon – a měl pověst jediného legálního, mírně halucinogenního prostředku na československém trhu.
V rámci vernisáže „Underground na Šumavě“ byla samozřejmě příležitost tento šumavský bylinný elixír, který má doslova kultovní charakter, ochutnat.
Po skončení oficiální části návštěvníci hojně využili příležitost seznámit se s napjatým obdobím za hranicemi a skupina „Ďäblovi včelaři“ dokázala svou výjimečnou hudbou dodat vernisáži zcela jedinečnou atmosféru.
Týden Vimperku ve Freyungu vyvrcholil úspěšnou prohlídkou zemské výstavy, představením dílny výrobce kytar Libora Pražana a dvěma hudebními vystoupeními. Milada Bejčková a její dcera zahrály na náměstí u kostela na dudy. Hosté se s mnoha krásnými zážitky vrátili do partnerského města Vimperka.

Výstavy v Kurhausu i ve Sparkasse jsou k vidění každý pracovní den v otevíracích hodinách až do konce července.

Margit Poxleitner

Link k článku na webu PNP